Ženský mozek je velmi zajímavý. Je pravda, že každý mozek, pokud se na nej podíváte zblízka a budete se snažit mu porozumět, je zajímavý. To, jakým způsobem funguje, je natolik složitý proces, že se ani nechce věřit, že by něco takové mohlo vzniknout úplnou náhodou. Základní stavební jednotkou je neuron. Buňka, která má své tělo a několik výběžků, pomocí kterých se spojuje s dalšími neurony. Takovýto neuron má speciální struktury a obsahuje látky, které zajistí přenos informace z jednoho neuronu na druhý. Děje se to pomocí speciálních substancí, neurotransmiterů, které jsou uvolněny do prostoru, kde se stýkají dva neurony.
Jeden z nich tak vydá určitou látku, pro kterou existují na druhé straně receptory. Poté, co se tyto molekuly navážou na svůj receptor, může dojít k určitým změnám na recipientním neuronu. Toto je obecné schéma, které se děje v každému mozku, i tom nejméně složitém nejjednodušších zvířat. Ovšem v tom, jak jsou jednotlivé struktury mozku poskládané, vyvinuté a jak jsou navzájem propojené, to je to, v čem my vynikáme. Drobnějšími detaily se pak mezi sebou liší i jednotlivé lidské mozky. To je dáno třeba tím, co jsme prožili v dětství, protože v té době je nervová soustava ještě plastická a tvárná a dochází tak k jejímu dotváření.
Velmi důležité je právě i to, jestli je naše pohlaví ženské nebo mužské. Jde totiž o to, že v jednom nebo druhém případě, jsou v našem organismu přítomny hormony, které mají na funkci nervové soustavy také vliv. Krásně je to možné pozorovat na ženě během menstruačního cyklu nebo v rámci těhotenství. Hormony v mozku ovlivňují určité přenosy a aktivitu jednotlivých center, což následně vede ke změně chování. Ženský mozek je právě z důvodu mnohonásobně vyššímu vystavení hormonů v tomto specifičtější. Změny, které jsou patrné během těhotenství, a způsobují mateřské chování, nemají v mužském světě obdoby.
