Jistě se nyní v duchu usmíváte a říkáte si, že vám se stát nemůže. Ježe to je poměrně rozšířená fáma. Právě ti, kteří to říkají jsou velmi častými oběťmi dopravních nehod, a to právě kvůli tomu, že se nerozhlédli před vstupem do vozovky. A šup, už jsou tam. Pokud to končí jen lehkým zraněním, dá se to ještě brát s humorem a vzít to jako ponaučení pro příště. Zhusta to však končí velmi vážným zraněním a pobytem v nemocnici. Je to dáno tím, že ten, kdo si říká, že je opatrný přijme příchozí hovor a začne diskutovat. Je do toho hovoru vtažen a přestane vnímat okolí.
A už je tu ta osudová chyba. Kdyby alespoň zůstali stát někde v bezpečí, třeba na chodníku. Je to sice protivné pro ostatní chodce, ale pro dotyčného je to lepší, protože má jistotu, že nepůjde na červenou. Samozřejmě, že nebezpečí kolem mobilů není jen na křižovatkách a při automobilových nehodách. Další číhá například v obyčejné kuchyni. Žena tam pořád něco dělá a když začne něco mlít do mobilu, neštěstí je hotovo. I ono může končit bez následků. Drobátko přesolený guláš, nebo připálenou omáčku manžel sní, protože je rád, že je vůbec rád. Ovšem také to může končit přiškvařeným hrncem, nebo také požárem.
Ano, možno si ověřit u požárníků, kolik škod na majetku vzniklo jen proto, že se někdo nevěnoval tomu, čemu měl. Stačí chvilka nepozornosti a je to tady. Pak se těžko i pojišťovně vysvětluje, jak vlastně škodní událost vůbec vznikla. Čím to jako začalo. A kam patříte vy? Do které kategorie? Do té silniční nebo do té kuchyňské? Obojí je stejně nebezpečné, i když na těch silnicích je to asi o hodně horší. Skutečně si dávejte velký pozor. Když už mluvíte do mobilu, stoupněte si někam bokem, a tam se vybavujte až do alelujá. Tím pádem eliminujete možnost, že někomu nechtěně vběhnete pod kola. Chráníte tím jeho a především sebe.
