Soukromí je pro každého z nás velmi důležité. Krásně jde tento fakt pozorovat například na knize Georga Orwella 1984. Zde je popsaný Velký bratr jako někdo, kdo své občany stále sleduje a kdo jim nenechá ani chvíli soukromí. Tento antiutopistický román vznikl v roce 1948 a pouhým přehozením posledních číslic Orwell získal název pro svou knihu. Je zajímavé, jak reálných a trefným způsobem dokázal autor popsat realitu následujících let, kdy u nás zavládla komunistická strana. Ano, základem každého diktátorského režimu je mít své občany pod kontrolou, za jakoukoli cenu.
Protože jen tak je možné, aby je systém doopravdy prohlédnul a mohl si je základě jejich slabin podrobit. Pro někoho je pak slabinou strach o své zdraví, pro jiného o rodinu a její bezpečí. Vzdát se sebe sama a podřídit se beze zbytku diktátu vládnoucí strany je to, o co v takovém státě jde. Pak již záleží na tom, jak je vlastní já silné, jestli se podřídí nebo jestli zůstane věrné, i za tu nejvyšší cenu. Někdy se pak ale potřeba vlastní autonomity vydere napovrch bez jakéhokoli postranního úmyslu, stejně jako v knize. Jednoduše, každý z nás má určitý vlastní projev, http://www.slovnik-synonym.cz/web.php/slovo/projev který se jen tak potlačit nedá.
Tato přirozenost každého z nás je mnohem silnější, než si myslíme a její soustavné potlačování může vést k jedinému, k jejímu projevení. Dřív nebo později tak budeme jejím některý požadavkům muset vyhovět. Přečíst si takovouto složitou knihu je jako poslouchat koncerty vážné hudby Praha, napoprvé pravděpodobně ničemu neporozumíte a možná Vás ani nic bavit nebude, ale později se třeba dostanete do situace, kdy vše do sebe zapadne nebo Vás osud postrčí k té samé knize jen v mnohem příhodnější dobu. I když si myslíme, že klasika nám již nemá co říci, že vše z toho je již přežité, není to pravda a někdy jen stačí počkat, až najednou vše pochopíme.
